New Wave

„Vím, že v mnohém nejsem jako ostatní, nevím však, jaký skutečně jsem. (…) Jsem člověk. Ale co to je? (…) Jsme psychickým průměrem, který neovládáme nebo jej ovládáme jen z části. Proto o svém životě nemůžeme mít žádné uzavřené mínění. Jinak bychom o něm věděli všechno, ale to si nanejvýš namlouváme,“1 řekl Carl G. Jung. Poznání sebe sama ve vší komplexnosti je nemožné. Neuchopitelnost vlastního já je pro mnohé frustrující. To platí i pro Jiřího Marka. Ten zkouší poznat svou přítomnost skrze zkoumání fragmentů minulosti. Využívá k tomu fotoalbum fragmentů ze života své matky před tím, než se narodil. Je to minulost někoho jiného, která se ho přesto bytostně týká, protože determinuje jeho vlastní.

Cyklus s názvem Missunderstand začíná pracemi v malém formátu, které se vážou především k matčině fotoalbu a k historii jejího života. Tvoří tak jakýsi prolog ke třem velkoformátovým obrazům – portrétům otce, matky a autoportrétu. Jejich prostřednictvím zkoumá Jiří Marek cesty vedoucí ke své současnosti. V ploše obrazu manipuluje s osobami i předměty, které zasazuje do nových, někdy až absurdních situací. Pomocí asociací, symbolů i osobních atributů tak vytváří nové kontexty narušující model světa, který mu nabídli jeho předkové. Jiří Marek se na sebe dívá psychoanalytickým hledáčkem, a proto můžeme říci, že v konečném důsledku jsou portréty otce i matky podobiznou sebe sama. Malířský proces sebepoznání tak směřuje k očistné katarzi i latentní pomstě zároveň. Ostatně to, ce se z dálky jeví jako jablko, arcimboldovská hříčka, která vytváří otcovu
tvář, může být při bližším pohledu hřebíkem tuto tvář zraňujícím. Vše závisí na odstupu. Autor tak svými díly nastoluje otázku po důležitosti produktivního neporozumění – druhým i sobě samému.

Lucia Kvočáková, 2017

1 Jaffé, Aniela. Vzpomínky / sny / myšlenky C. G. Junga. Praha: Portál 2015